Střední vrstvy jsou považovány za oporu demokracie, motor ekonomiky, základ sociálního konsensu, oporu občanské společnosti apod. Ve změněných podmínkách jsou do nich projektovány podobné emancipační naděje a je jim přisuzována podobně mesiášská role, jakou marxismus přisuzoval proletariátu. V knize ukazuje autor, že střední vrstvy prošly natolik výraznou proměnou svého charakteru, že naděje, jež jsou do nich dnes vkládány, jsou ještě méně opodstatněné než kdykoli dříve. Formuluje rovněž hypotézy o osudu středních vrstev v procesu globalizace a o rizikách, která odtud pro celou společnost vyplívají.